Podle plánu komise EU by nové genetické inženýrství obešlo bezpečnostní testy

V tomto článku s vámi sdílím vyjádření několika organizací k novému návrhu Evropské komise o deregulaci GMO v EU. Dopis, který instituce zaslaly svému ministru i EU komisi, jsem pro vás přeložila do českého jazyka a přikládám jej i v německém originále. Myslím si, že výstižně shrnuje celou situaci.

Podle plánu komise EU by nové genetické inženýrství obešlo bezpečnostní testy

Lucemburk, 20. října 2023 – Evropská komise zveřejnila 5. července 2023 plán na odstranění většiny bezpečnostních předpisů pro produkci a prodej nové kategorie geneticky modifikovaných rostlin vyráběných pomocí New Genetic Engineering (NGT). Pokud by byl legislativní návrh přijat, došlo by k výraznému oslabení nebo odstranění bezpečnostních opatření i požadavků na označování, které jsou založeny na neprokázaných tvrzeních biotechnologických společností.

Geneticky modifikované organismy (GMO) vyrobené pomocí těchto nových technik v současnosti podléhají stávajícím právním předpisům EU, které vyžadují bezpečnostní opatření, jako je hodnocení rizik pro lidské zdraví a životní prostředí, sledování možných nepříznivých účinků po uvolnění do životního prostředí a potravinového řetězce a označování (pokud mají být geneticky modifikované produkty prodávány přímo na trhu EU).

V roce 2018 Evropský soudní dvůr rozhodl, že rostliny získané cílenou mutagenezí (a tedy i novým genetickým inženýrstvím) by měly být považovány za GMO a nelze je vyjmout z ustanovení směrnice EU o GMO. Soud vysvětlil, že dotčené techniky a metody mění genetický materiál organismu způsoby, které se v přírodě nevyskytují, a že související rizika pro životní prostředí a lidské zdraví nelze s jistotou určit. Právní předpisy EU vyžadují bezpečnostní opatření, jako je hodnocení rizik, monitorování a pozorování životního prostředí, označování a sledovatelnost. Ačkoli návrh Komise uznává, že nové genetické inženýrství jsou GMO (článek 3, strana 27), stále tvrdí, že by měly být vyňaty z bezpečnostních opatření.

Signatáři této tiskové zprávy potvrzují: „Lidé mají právo vědět, co jedí a co se uvolňuje do našeho životního prostředí. Bez ohledu na to, zda si někdo myslí, že geneticky modifikované rostliny jsou dobrý nápad, každý nový, modifikovaný organismus musí projít komplexním bezpečnostním testováním „před tím, než skončí v poli a následně v potravinovém řetězci. Tento návrh je jednoznačně výsledkem tlaku nadnárodních korporací, které se zoufale snaží vyhýbat transparentnosti a vědeckému zkoumání a učinily řadu nepodložených tvrzení.“

Návrh Komise by vytvořil dvě kategorie plodin NGT:

Kategorie 1 zahrnuje NGT, které Komise považuje – navzdory jejich genetické modifikaci – za rovnocenné konvenčním plodinám a byly by zcela deregulovány. Proto by již nepodléhaly posuzování vlivů na životní prostředí, monitorování a pozorování životního prostředí po uvolnění, sledovatelnosti a označování (s výjimkou semen). Mnoho vědců v oblasti životního prostředí vyslovilo toto tvrzení o rovnocennosti s konvenčními rostlinami nyní hodnoceno jako „nevědecké“. Komise si také chce vyhradit právo změnit kritéria kategorie 1 později prostřednictvím tzv. aktů v přenesené pravomoci (článek 5, strana 29), což je postup, který výrazně omezuje vliv vlád a Evropského parlamentu.

Kategorie 2 zahrnuje NGT, které by nespadaly do kategorie 1, ačkoli přesná kritéria pro klasifikaci nejsou jasná. U této kategorie by došlo k výraznému oslabení bezpečnostních opatření a například by již nebylo povinné monitorování a pozorování životního prostředí. V této kategorii by však bylo vyžadováno označení.

Hlavní argumenty používané Komisí a výrobci GMO k odůvodnění deregulace jsou, že nové GMO by pomohly zemědělcům vyrovnat se s dopady změny klimatu a přispěly k cílům Evropské zelené dohody. Mnoho nových GMO je však stále ve vývoji, takže je příliš brzy vědět, zda splní své sliby. Těch pár nových GMO, které se již pěstují mimo Evropskou unii v zemích se slabšími bezpečnostními požadavky, zatím nepřineslo žádné výhody udržitelnosti. Například sója Calyxt nebyla schopna produkovat slibované výnosy pro zemědělce, a proto selhala na trhu v Severní Americe. NGT zatím nejsou odolnější vůči suchu, což je vlastnost, která je znovu a znovu zmiňována zejména v souvislosti se změnou klimatu.

GMO první generace zatím z hlediska udržitelnosti selhávaly. GMO plodiny odolné vůči herbicidům měly snížit závislost na syntetických pesticidech, ale místo toho zvýšily jejich používání. Několik nezávislých studií poukazuje na kontaminaci ekosystémů, kde se GMO v současnosti pěstují. Bt toxiny (vylučované geneticky modifikovanými plodinami odolnými vůči hmyzu, jako je kukuřice Monsanto/Bavorsko MON810, jediná geneticky modifikovaná plodina pěstovaná v EU) jsou přítomny během vegetačního období i mimo něj, včetně sladkovodních ekosystémů, kde se pěstují Bt rostliny. Vědci zjistili nepříznivé účinky Bt toxinů u 69 různých populací hmyzu, které nepatří k cílovým skupinám.

Legislativní návrh Komise by mohl mít dalekosáhlé nepříznivé důsledky. Ty jsou shrnuty níže:

• Možné dopady na životní prostředí a lidské zdraví

Studie ukazují, že NGT způsobují nezamýšlené mutace v genomu. Tyto neúmyslné a záměrné mutace by konvenčním šlechtěním nebyly možné – i když NGT nutně nevyžadují, aby byla cizí DNA trvale zabudována do genomu rostliny (na rozdíl od konvenčních GMO). Podle německé Spolkové agentury pro ochranu přírody představují rizika záměrné i neúmyslné mutace.

Deregulace navrhovaná Komisí by se dotkla pěstovaných rostlin i planě rostoucích rostlin a stromů. Mnoho z těchto rostlin by bylo uvolněno bez posouzení rizik, sledovatelnosti nebo monitorování dopadů na životní prostředí. Je pravděpodobné, že k únikům dojde ve velkém měřítku a napříč širokou škálou druhů sdílejících stanoviště. To zvyšuje pravděpodobnost interakcí mezi těmito druhy. Koktejlové účinky těchto interakcí jsou nepředvídatelné. Celkový dopad na životní prostředí by mohl být výrazně vyšší než dopad jednotlivých nových GMO. Rostliny NGT by také mohly přenášet genetický materiál na jiné podobné rostliny, což by také mohlo mít nepředvídatelné dopady na potravní řetězec a celý ekosystém.

Vědci varují, že by to mohlo převálcovat adaptabilitu ekosystémů, které jsou již tak oslabené změnou klimatu, znečištěním, pesticidy a mnoha dalšími faktory. Jak se stále přesouváme za hranice planet, vědci vyzvali ke snížení uvolňování „novinek“, které zahrnují „změněné formy života“, aby se předešlo zhoršování existujících tlaků způsobených lidmi.

Řada nových GMO plodin odolných vůči herbicidům je ve vývoji. Zkušenosti s tradičními GMO odolnými vůči herbicidům pěstovanými v průmyslovém zemědělství ukázaly, že celkové používání herbicidů (často vyráběných stejnými společnostmi, které samy vyvíjejí GMO) roste s dalšími negativními dopady na životní prostředí.

Nepříznivé účinky GMO nejsou omezeny na odolnost vůči herbicidům nebo rezistenci vůči hmyzu. Výzkum geneticky modifikované Camelina, určená pro biopaliva vedl ke změně hmyzu, který se jí živí. Regulátoři EU, kteří chtějí deregulovat geneticky modifikované organismy, takové studie odmítají. Existuje málo finančních prostředků na nezávislý výzkum, aby bylo možné lépe porozumět dopadům a rizikům starých a nových GMO na životní prostředí a biologickou rozmanitost.

Kromě rostlin (domestikovaných i divokých) provádějí biotechnologické společnosti experimenty s NGT, aby vytvořily hmyz, obratlovce a mikroorganismy s novými vlastnostmi. I když se na ně návrh Komise nevztahuje, je pravděpodobné, že by tento návrh mohl vytvořit precedens pro další deregulaci.

Důsledky pro zemědělce

Koexistence nových GMO s konvenčním nebo ekologickým zemědělstvím by byla obtížná, ne-li nemožná: očekává se rozsáhlé uvolňování. To by ohrozilo přežití ekologických a konvenčních odvětví bez GMO, která by musela nést břemeno kontaminace svých polí.

Návrh Komise by mohl umožnit, aby si semena vypěstovaná v EU nechala patentovat hrstka nadnárodních semenářských společností. Na základě předchozích zkušeností s metodami průmyslového zemědělství a GMO by patentování osiva pravděpodobně také snížilo rozmanitost rostlinných druhů dostupných zemědělcům. Poskytnout pouze několika nadnárodním společnostem kontrolu nad semeny (která jsou fakticky základem našeho potravinového řetězce) by nejen potlačilo inovace, ale náš potravinový systém by se také pravděpodobně zhroutil do současného modelu intenzivního průmyslového zemědělství se silnou závislost na chemikáliích a fosilních palivech, což by vedlo k dalším negativním dopadům na životní prostředí.

• Důsledky pro spotřebitele

Mnoho nových GMO produktů nebo složek by nebylo označeno, čímž by spotřebitelé byli zbaveni svobody informací a výběru.

Průzkum z roku 2021 a petice z roku 2023 ukazují, že spotřebitelé požadují jasné označování a regulaci GMO a NGT. Obavy lidí z GMO se neomezují pouze na EU: téměř polovina amerických spotřebitelů se vyhýbá nákupu GMO potravin.

Štítky pro nové GMO kategorie 2 by mohly spotřebitelům v EU poskytnout zavádějící informace založené na dříve neprokázaných tvrzeních o udržitelnosti, což by mohlo porušovat směrnici o ekologických tvrzeních v boji proti greenwashingu. Protože by hodnocení rizik pro nové GMO kategorie 2 bylo oslabeno, negativní dopady na životní prostředí by mohly zůstat bez povšimnutí.

• Důsledky pro maloobchod

Vzhledem k tomu, že v návrhu Komise již není pro mnoho nových produktů GMO vyžadována sledovatelnost a označování, bylo by pro maloobchodníky obtížné zaručit nepřítomnost GMO v produktech – zejména v organických a konvenčních produktech bez GMO. Hrozí, že ztratí důvěru spotřebitelů. Tyto „skryté“ GMO by také představovaly vážný problém pro bio supermarkety.

Důsledky pro jednotlivé země a regiony EU

V současné době se 18 zemí a regionů v EU rozhodlo vyrábět potraviny bez GMO a nepěstovat je ve své oblasti. Návrh Komise odebírá vládám právo chránit své zemědělství a životní prostředí před možnými účinky nových GMO.

—————–

Signatářské organizace:

Greenpeace Luxembourg, natur&ëmwelt, CELL, Lëtzebuerger Landesverband fir Beienzuucht, astm, Mouvement écologique, SEED, Bauernallianz, Asociace pro ekologické zemědělství Lëtzebuerg, Lëtzebuerger Landjugend-Jongbaueren

Kontakt:

Raymond Aendekerk, ředitel Greenpeace; raymond.aendekerk@greenpeace.org; tel.: 661546252

Originální dopis:

stellungnahme-ngt-2Stáhnout